VERTEDANCE
Taneční skupina VerTeDance se oficiálně utvořila po předešlé spolupráci v roce 2004.
Jejími členy jsou Veronika Knytlová, Tereza Ondrová, tanečnice a choreografky a Pavel Kotlík, světelný designér, technik a technický šéf Divadla Ponec.
Společně vytvořili zatím tři vlastní projekty: Průzor hrdlem (2002), Kruh II (2004), Tichomluva – Neočekávaný chod (2005) a ve spolupráci s CobosMikaCompany projekt s názvem Beneath the Silence (2005). Za choreografii Tichomluva – Neočekávaný chod získali prestižní Cenu Sazky za objev v tanci 2005.
Jejich domovskou scénou je Divadlo Ponec v Praze, svá představení dále uvedli v divadlech v Hradci Králové, Brně, Kutné Hoře, Táboře, Českém Krumlově, a také v zahraničí: na Ukrajině, v Rumunsku, Polsku, Maďarsku, Německu a Belgii.
TEREZA ONDROVÁ
Tanečnice, choreografka
Narozena 30. 8. 1981
Česká republika
STUDIA
• 2000-2006 - Hudební fakulta akademie múzických umění, katedra tance
• 1993-2000 - Gymnázium Nad Štolou
• 1992-1997 - Taneční Centrum Praha
PEDAGOGICKÁ PRAXE
• Studio Dance Perfect, Lenka Ottová
TANEČNÍ PROJEKTY
• 2005 – Peter Mika, Olga Cobos „Beneath the Silence“
• 2005 – Lenka Ottová „Homo Sentimentalis“
• 2004 – Ishtvan Juhos „Vibrations“
• 2003 – Věra Ondrašíková „Aigues Mortes“, v rámci Aerowaves 2004
• 2003 – Nir de Vollf „Dolly in Prague“
• 2002 – Lizzy le Quesne „Life forms“
• 2002 – Mirka Eliášová „Lehce zaprášené léto“
• 2001 – Peter Mika, Olga Cobos „Čajka“
• 2000 – Tereza Indráková „Mezi nebem a zemí“
• 2000 – Lenka Ottová „5+5“
• 1999 – Felix Ruckert „Sbalit“
• 1999 – Lenka Ottová „Láska, jak se říká“, v rámci Transdance Europe 2000
• 1998 – Jan Kodet „6x Eva, Evička“
TANEČNÍ SOUBORY
• 2001-2002 - Bratislavské divadlo tanca
• 1998-2000 – Domino Dance Company, Lenka Ottová
VLASTNÍ PROJEKTY
• 2005 – „Tichomluva – Neočekávaný chod“, ve spolupráci s Veronikou Knytlovou
• 2005 – „Tichomluva“ (Cena Sazky 2005), ve spolupráci s Veronikou Knytlovou
• 2004 – „Kruh II“, ve spolupráci s Veronikou Knytlovou a Helenou Arenbergerovou
• 2002 – „Průzor hrdlem“ (2.cena a cena diváka v Bornem), ve spolupráci s Veronikou Knytlovou
OCENĚNÍ
• 2005 – Cena Josefa Hlávky
• 2005 – Cena Sazky za objev v tanci, Praha, Česká taneční platforma, za představení „Tichomluva“
• 2002 – 2.cena a cena diváka, Bornem (Belgie), za představení „Průzor hrdlem“
VERONIKA KNYTLOVÁ
Tanečnice, choreografka
Narozena 5. 5.1981
Česká republika
STUDIA
• 2003-... – Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
• 1995-1999 – Gymnázium
• 1988-1996 – Taneční Centrum Praha
PEDAGOGICKÁ PRAXE
• Taneční studio Light, Radka Vojáčková
• Studio Dance Perfect, Lenka Ottová
• Taneční skupina Emotion, Ivanka Malá
• Taneční skupina Impuls, Jiří Jirát
• Banda, Jan Šmíd
TANEČNÍ PROJEKTY
• 2005 – Peter Mika, Olga Cobos „Beneath the Silence“
• 2004 – Ishtvan juhos „Vibrations“
• 2004 – Lenka Dřímalová „Tangování“
• 2003 – Carol Brown „ „ (Pražské qadrienále)
• 2002 – Jan Kodet „Dance Macabre“
• 2002 – Mirka Eliášová „Lehce zaprášené léto“
• 2001 – Peter Mika, Olga Cobos „Čajka“
• 2000 – Peter Mika, Olga Cobos „One hit wonder“
• 1999 – Jan Kodet „No end“
• 1998 – Jan Kodet „6x Eva, Evička“
TANEČNÍ SOUBORY
• 2000-2001 - Bratislavské divadlo tanca
• 1996-1998 – Domino Dance Company, Lenka Ottová
VLASTNÍ PROJEKTY
• 2005 – „Tichomluva – Neočekávaný chod“, ve spolupráci s Terezou Ondrovou
• 2005 – „Tichomluva“ (Cena Sazky 2005), ve spolupráci s Terezou Ondrovou
• 2004 – „Kruh II“, ve spolupráci s Terezou Ondrovou a Helenou Arenbergerovou
• 2002 – „Průzor hrdlem“ (2.cena a cena diváka v Bornem), ve spolupráci s Terezou Ondrovou
OCENĚNÍ
• 2005 – Cena Sazky za objev v tanci, Praha, Česká taneční platforma, za představení „Tichomluva“
• 2005 – 2.cena a cena diváka, Bornem (Belgie), za představení „Průzor hrdlem“
Průzor hrdlem:
Choreografie, tančí: Tereza Ondrová a Veronika Knytlová
Hudba: koláž Jiří Jakl, Ondřej Urban
Světla: Pavel Kotlík
Vypijete-li láhev až do dna a úzkým hrdlem nahlédnete dovnitř, na chvilku se stanete svědky malého příběhu…
Průzor hrdlem je drobné dílko, první choreografický pokus. Vzešlo z dlouholetého přátelství, které se stalo hlavním zdrojem inspirace. Nesnaží se vylíčit příběh, popsat jej zvenčí, ale pokouší se otevřít vnímavému pozorovateli. Pouze cestou intuice se může také divák stát účastníkem nejdůvěrnějších rozhovorů, odhalit tajná přání… Jako by nahlížel do okna cizího bytu a stal se svědkem malé části něčích příběhů.
Tato choreografie získala 2. cenu na choreografické soutěži současného tance v Bornem v Belgii.
